Když vidíte nabídku na staking s dvaceti procenty ročně, připadá vám to jako skvělá příležitost. Kdo by nechtěl nechat peníze ležet a vydělávat, že? Realita je ale složitější. Vysoké výnosy často skrývají past, které si většina začátečníků vůbec nevšimne. Tou pastí je inflace tokenu, která může vaše zisky úplně sežrat. Pojďme se podívat, jak staking a yield farming doopravdy fungují a na co si dát pozor, než do nich pošlete své peníze.
Co je staking a jak funguje
Staking je v podstatě takové spoření v kryptosvětě. Uzamknete své tokeny v síti a za to dostáváte odměny. Funguje to jen u projektů, které používají mechanismus Proof of Stake neboli důkaz podílu. Validátoři, kteří ověřují transakce, musí do sítě vložit své vlastní tokeny jako zástavu. Když se snaží podvádět, přijdou o ně. Za poctivou práci dostávají odměnu v podobě nově vytvořených tokenů.
Vy jako běžný držitel nemusíte provozovat vlastního validátora. Stačí své tokeny svěřit někomu jinému, kdo validátora provozuje, a dostanete svůj podíl z jeho odměn. Je to podobné jako když dáte peníze do spořicího účtu v bance, jen s tím rozdílem, že výnosy můžou být mnohem vyšší, ale taky mnohem rizikovější.
Co je yield farming
Yield farming je o něco složitější. Nejčastěji se odehrává na decentralizovaných burzách, kde si lidé půjčují kryptoměny nebo poskytují likviditu k obchodování. Vy jako poskytovatel likvidity vložíte své tokeny do fondu, ze kterého si ostatní půjčují nebo na kterém obchodují. Za to dostáváte odměny, často ve formě dalších tokenů projektu.
Yield farming je typicky složitější a vyžaduje víc aktivního přístupu než běžný staking. Někdy musíte své odměny pravidelně vybírat a znovu investovat, abyste dosáhli co nejvyššího výnosu. A hlavně, yield farming s sebou nese rizika, o kterých se moc nemluví.
Inflace tokenu – tichý zabiják vašich výnosů
A teď k té nejdůležitější části. Když projekt slibuje dvacetiprocentní výnos ze stakingu, musíte se zeptat: odkud ty peníze přicházejí? Odpověď je často prostá – tisknou se nové tokeny. Projekt prostě vytvoří nové tokeny a rozdá je těm, kdo stakují. Vaše dvacetiprocentní odměna tak není výnos z podnikání projektu, ale jen přesun peněz od ostatních držitelů k vám.
Problém je, že nové tokeny znehodnocují všechny stávající. Když projekt vytiskne nové tokeny v hodnotě dvaceti procent celkové zásoby, každý existující token ztratí na hodnotě. A vy sice dostanete dvacet procent nových tokenů, ale všechny tokeny včetně těch vašich najednou mají o dvacet procent menší hodnotu. Ve výsledku jste na nule.
Jak to vypadá v praxi
Řekněme, že projekt má sto tokenů v oběhu a každý stojí jeden dolar. Celková hodnota je sto dolarů. Projekt se rozhodne, že bude rok rozdávat stakerům dvacet nových tokenů. Na konci roku jich bude v oběhu sto dvacet. Pokud se hodnota projektu nezměnila, každý token má najednou hodnotu 83 centů. Vy jste sice získali dvacet tokenů navíc, ale vaše původní tokeny ztratily na hodnotě.
Tohle je inflace v praxi. A přesně tohle se děje u projektů, které lákají na vysoké stakingové výnosy, aniž by měly reálný příjem z podnikání.
Kdy je staking výhodný
Staking dává smysl ve dvou případech. První je, když projekt reálně vydělává peníze a výnosy z podnikání financují odměny pro stakery. Uniswap je dobrý příklad – vybírá poplatky z obchodů a část z nich rozdává těm, kdo poskytují likviditu.
Druhý případ je, když chcete projekt podpořit a věříte, že jeho hodnota v čase poroste. Pokud stakujete a neprodáváte, pomáháte síti. Ale musíte počítat s tím, že krátkodobě na tom možná nevyděláte.
Kdy je to past
Pokud projekt slibuje výnosy nad deset procent bez jasného vysvětlení, odkud peníze pocházejí, je to varovný signál. Obzvlášť pokud je token mladý a nemá za sebou žádné reálné příjmy. Vysoký APY je často jen způsob, jak nalákat lidi, aby koupili token a nepřemýšleli o tom, že jejich investice pomalu ztrácí hodnotu.
Yield farming a impermanent loss
Yield farming má navíc další riziko, kterému se říká impermanent loss neboli dočasná ztráta. Když vložíte tokeny do fondu likvidity na decentralizované burze, jejich poměr se může změnit. Představte si, že vložíte sto dolarů v ETH a sto dolarů v USDC. Když ETH zdraží, fond automaticky prodá část ETH, aby udržel poměr jedna ku jedné. Vy pak máte méně ETH a víc USDC. Když si tokeny vyberete, můžete mít celkovou hodnotu nižší, než kdybyste je jen drželi.
Dočasná ztráta se projeví až ve chvíli, kdy si tokeny vyberete. A čím víc se poměr tokenů změní, tím větší ztráta může být. Když jeden token vyletí na raketě, můžete na tom prodělat i desítky procent, přestože jste měli vydělat na odměnách.
Jak se bránit inflaci
První pravidlo je dívat se na inflaci tokenu. Podívejte se, kolik nových tokenů projekt vytváří a jaký je jeho inflační plán. Jestliže se zásoba zvyšuje rychleji, než roste hodnota projektu, vaše investice dlouhodobě ztrácí.
Druhý krok je porovnat APY s inflací. Když projekt nabízí dvacet procent, ale inflace je patnáct, reálný výnos je jen pět. Někdy je APY dokonce nižší než inflace – v tom případě na stakingu proděláváte, i když se zdá, že vyděláváte.
Třetí pravidlo je dívat se na tokenomiku projektu. K čemu token slouží a proč by měl mít hodnotu? Pokud token nemá žádné reálné využití a jeho jediný účel je spekulace, je velká šance, že to dřív nebo později skončí špatně.
Co si odnést
Staking a yield farming můžou být skvělý nástroj, ale jen když víte, do čeho jdete. Vysoké výnosy samy o sobě nejsou známkou kvalitního projektu, často naopak. Sledujte inflaci, porovnávejte APY s růstem zásoby a ptejte se, odkud peníze na odměny pocházejí. A hlavně – nikdy neinvestujte peníze, které si nemůžete dovolit ztratit, ať už slibují cokoli.