Když se řekne DeFi, většina lidí si představí hlavně divoké výnosy a obří riziko. A jo, něco na tom je. Ale DeFi je taky jedna z mála oblastí v kryptu, kde projekty fakt vydělávají peníze. Nejenom spekulují na cenu tokenu, ale reálně poskytují služby, za které si účtují poplatky. Pojďme se podívat na tři největší hráče – Uniswap, Aave a Curve – a zjistit, jak jejich ekonomika funguje a kdo na nich opravdu vydělává.
Uniswap – burza, kde rozhodujete vy, ne banka
Uniswap je něco jako burza, ale bez centrálního majitele. Není tam žádná firma, která by vám zprostředkovávala obchody. Místo toho všechno běží na takzvaných liqudity poolech – fondech, do kterých lidé vloží svoje tokeny a ostatní s nimi můžou obchodovat.
Když chcete na Uniswapu směnit ETH za USDC, nečekáte, až se najde někdo, kdo chce prodat USDC za ETH. Prostě si to vyměníte s tím fondem, ve kterém jsou ty tokeny uložené. A za každou takovou výměnu zaplatíte nepatrný poplatek. Ten poplatek pak jde jako odměna těm, kdo do fondu vložili svoje peníze.
Kdo na tom vydělává
Poskytovatelé likvidity – obyčejní lidé, kteří do Uniswapu vloží svoje tokeny a nechají je tam ležet. Dostávají za to podíl z poplatků za každý obchod. Když se na Uniswapu obchodují miliardy dolarů denně, ty poplatky se pěkně nasčítají.
Uniswap jako protokol si taky nechává malý kousek z poplatků. Ten jde do treasury, což je taková pokladna, ze které se pak financuje další vývoj, audity a bezpečnost.
Držitelé UNI tokenů – UNI je governance token, což znamená, že s ním můžete hlasovat o tom, kam se Uniswap bude ubírat. Dřív měl UNI jenom tuhle hlasovací funkci. Od prosince 2025 se ale část poplatků začala pálit, takže UNI se najednou stal deflačním. Čím víc se obchoduje, tím víc UNI mizí z oběhu. A to přirozeně tlačí cenu nahoru.
Na co si dát pozor
Poskytovatelé likvidity na Uniswapu čelí něčemu, čemu se říká dočasná ztráta. Když se cena tokenů ve fondu hodně změní, můžete na tom prodělat víc, než vyděláte na poplatcích. Není to žádná sranda a spousta lidí na tom prodělala.
UNI je taky extrémně volatilní – v roce 2025 spadl o 63 % a jeho výkyvy patřily k největším mezi velkými tokeny.
Aave – půjčovna bez bankéřů
Aave je protokol na půjčování. Funguje jako banka, ale bez bankéřů, bez poboček a bez toho, aby vám někdo říkal, co smíte a nesmíte.
Funguje to jednoduše. Vy vložíte do Aave svoje tokeny – třeba USDC. Někdo jiný si od vás půjčí – třeba v ETH. Vy na tom vyděláváte úrok, ten druhý ho platí. Všechno je zabezpečené tím, že ten druhý musí dát do systému víc peněz, než si půjčí. Když cena jeho zástavy klesne, systém mu ji automaticky prodá a vy jste chráněni.
Kdo na tom vydělává
Vkladatelé – lidé, kteří do systému vloží svoje peníze, dostávají úrok. Je to podobné jako spořicí účet, jen ten úrok bývá vyšší.
Aave jako protokol si bere poplatek z každé půjčky. Část jde do treasury, která se používá na další vývoj a na to, aby protokol zůstal bezpečný.
Držitelé AAVE tokenů můžou tokeny stakovat – uzamknout je v systému – a dostávat za to podíl z poplatků. AAVE je taky governance token, takže držitelé můžou hlasovat o tom, co se v protokolu změní.
Flash loans – speciální půjčky, které se musí splatit v rámci jedné transakce. Když to nestihnete, transakce se prostě neprovede. Aave si za každou flash loan účtuje poplatek 0,09 %, což je mimochodem jeden z hlavních zdrojů příjmů.
Na co si dát pozor
Hlavní riziko Aave je likvidační riziko. Když hodnota vaší zástavy klesne pod určitou hranici, systém vám ji prodá, aby ochránil ostatní. Můžete tak přijít o peníze, i když jste si jenom půjčovali.
A pak je tu samozřejmě riziko chyby v kódu – byť Aave prochází pravidelnými audity, nikdy to není stoprocentní.
Curve – specialista na stablecoiny
Curve je burza, která se specializuje na stablecoiny – USDC, DAI, USDT a podobně. Protože stablecoiny mají pořád stejnou hodnotu, Curve s nimi umí obchodovat s minimálním skluzem a s nejnižšími poplatky na trhu – jen 0,04 %.
Kdo na tom vydělává
Poskytovatelé likvidity dostávají poplatky z obchodů. Protože Curve má obrovské objemy – stablecoiny se obchodují pořád – i ten malý poplatek jim vydělá slušné peníze.
Držitelé CRV tokenů můžou tokeny zamknout na určitou dobu a získat tak veCRV. Čím déle tokeny zamknete, tím víc hlasovacích práv a tím vyšší odměny dostanete. Je to chytrý mechanismus, který motivuje k dlouhodobému držení.
Curve jako protokol si nechává část poplatků, které jdou do treasury.
Problém CRV
Curve má inflační model – každý rok se vytvoří nové CRV, které se rozdávají jako odměny. Když poptávka neroste stejně rychle jako nabídka, cena klesá. A to se v minulosti stávalo.
A pak je tu riziko de-peggingu – když stablecoin ztratí svoji vazbu na dolar. V roce 2023, když se USDC odvázal od dolaru, Curve pooly utrpěly miliardové ztráty.
Který protokol je pro vás
Každý z těch protokolů je jiný a každý oslovuje jiný typ lidí.
Uniswap je pro ty, kdo chtějí obchodovat a nebojí se složitějších strategií s likviditou. Je to největší DEX na trhu a jeho dominanci zatím nikdo nenarušil.
Aave je pro ty, kdo chtějí pasivně vydělávat na úrocích nebo si půjčovat. Je to jedna z nejstabilnějších DeFi platforem a institucionální investoři jí začínají důvěřovat.
Curve je pro ty, kdo obchodují stablecoiny a chtějí minimální poplatky a minimální skluz. Je to klíčová infrastruktura pro celý DeFi ekosystém.
Co si z toho odnést
DeFi protokoly nejsou žádná hra. Uniswap, Aave i Curve reálně vydělávají peníze na poplatcích a čím víc se používají, tím víc peněz teče do jejich ekosystémů. To je v kryptosvětě vzácnost – většina projektů jen slibuje, ale tihle tři fakt vydělávají.
Když se díváte na DeFi tokeny, ptejte se: Vydělává protokol opravdu peníze? Kdo na tom vydělává? Co se stane, když se něco pokazí? A hlavně – má ten token nějakou vazbu na poplatky, nebo je to jenom hlasovací lístek bez reálné hodnoty?
To jsou otázky, které rozhodnou o tom, jestli vaše investice do DeFi bude dlouhodobě udržitelná, nebo jenom další spekulace. A v DeFi, víc než kde jinde, platí – když nerozumíte tomu, jak protokol vydělává, radši do něj ani nevstupujte.
