Regulace kryptoměn byla ještě před pár lety divoký západ. Dneska už to tak není. Evropa má MiCA, Amerika se pomalu, ale jistě probírá z let nejistoty a začíná vytvářet vlastní pravidla. A pro každý projekt, kter chce vydat token, je rozd l mezi t mahle dvěma přístupy obrovsk .
Amerika – od nepřátelství k jasným pravidlům
Poslední čtyři roky byly v USA pro krypto projekty peklo. SEC pod Garym Genslerem používala Howey test z roku 1946 na všechno, co se hýbalo, a většina tokenů automaticky skončila jako cenný papír. Co to znamenalo? Že každý projekt, kter spustil token, riskoval, že ho SEC zažaluje, že prodával neregistrovaný cenný papír. A to bez ohledu na to, jestli ten token měl reálnou užitečnost nebo ne.
Léta 2025 a 2026 ale přinesla zásadní obrat. SEC pod novým šéfem Paulem Atkinsem spustila Project Crypto a přišla s něčím, co krypto průmysl chtěl už roky – token taxonomií.
Co je token taxonomie
SEC teď oficiálně uznává, že ne všechny tokeny jsou cenné papíry. Rozdělila je do několika skupin:
- Digitální komodity (network tokens) – nejsou cenné papíry. Patří sem tokeny, které mají reálnou užitečnost v decentralizované síti. To je obrovská změna – najednou je jasné, že Ethereum nebo Solana nejsou cenný papír, ale komodita jako zlato.
- Digitální sběratelské předměty – taky nejsou cenné papíry. Týká se to NFTček a podobných věcí, kde lidé nekupují token kvůli zisku z cizí práce.
- Digitální nástroje – zase nejsou cenné papíry. Jsou to tokeny, které slouží jako členství, vstupenky nebo přístupový klíč.
- Tokenizované cenné papíry – ty pořád zůstávají pod dohledem SEC. Jsou to tokeny, které reprezentují akcie nebo dluhopisy.
Tahle taxonomie je zásadní. Poprvé má projekt jasno, kam jeho token patří. A když patří do prvních tří skupin, nemusí se bát, že ho SEC zažaluje.
Clarity Act – cesta z pasti
V červenci 2025 prošel Sněmovnou reprezentantů zákon jménem Clarity Act. Ten přináší to, co krypto průmysl potřeboval: jasnou cestu, jak se token může dostat z režimu cenného papíru do režimu komodity.
Zákon říká, že token, který se prodává v rámci investiční smlouvy (což je cenný papír), se může „svléct“ z téhle kategorie, když síť dozraje, bude dostatečně decentralizovaná a tým přestane mít kontrolu. Klíčový je okamžik, kdy už investoři neočekávají zisk z práce týmu, ale z využívání sítě.
Pro držitele tokenů to má ale jeden zásadní háček. Clarity Act potvrzuje to, co ukázaly akvizice v roce 2025 – token není akcie. Když Circle koupil tým Axelaru, držitelé AXL tokenu dostali přesně nulu. Protože vývojářská firma (Labs) a protokol jsou právně oddělené entity. A token vám nedává žádný nárok na majetek týmu.
Zákon taky zavádí novou kategorii „investment‑contract asset“ – token jako aktivum je oddělený od smlouvy, ve které byl prodaný. Díky tomu se token může „vyvinout“ z cenného papíru na komoditu, aniž by musel procházet složitými právními procesy.
Co to znamená pro tokenomiku projektů v USA
Projekty dneska můžou využít bezpečný přístav – můžou si půjčit až 75 milionů dolarů na 12 měsíců s jednoduššími pravidly. A když splní podmínky decentralizace, token se stane komoditou a může se obchodovat na burzách pod dohledem CFTC, ne SEC.
Ale pozor – v USA pořád platí, že když token nese dividendy nebo dává nárok na podíl na zisku, automaticky se stává cenným papírem. Proto Uniswap musel vymýšlet složité struktury, aby mohl spustit fee switch, aniž by ho SEC zažalovala.
Evropa – MiCA jako jednotný standard
Zatímco Amerika řešila roky nejistoty, Evropa šla jinou cestou. MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation) je první komplexní regulace kryptoměn na světě. Platí od prosince 2024 a přináší jednotný rámec pro celej blok.
Co MiCA říká
MiCA nerozlišuje mezi „bezpečnými“ a „nebezpečnými“ tokeny stejně jako Amerika. Místo toho dělí tokeny do kategorií:
- Asset-referenced tokens – tokeny kryté komoditami, měnami nebo košem aktiv.
- E-money tokens – stablecoiny navázané na jednu měnu.
- Utility tokens – tokeny sloužící k přístupu ke službám.
Každý projekt, který chce vydat token v EU, musí zveřejnit whitepaper a schválit ho u regulátora. To je zásadní rozdíl oproti USA, kde žádný regulátor whitepaper neschvaluje – jste si za něj odpovědní sami.
Pro utility tokeny to znamená, že musíte předem jasně říct, k čemu token slouží a jaká jsou rizika. Když pak token nefunguje podle whitepaperu, regulátor může zasáhnout.
Co MiCA neřeší
MiCA má jednu velkou díru – DeFi. Zatím se jí prakticky nezabývá. A druhá díra je regulace mezi jurisdikcemi. Projekt, který je v USA regulovaný jako komodita, se v EU pořád musí řídit MiCA.
Na rozdíl od USA MiCA neřeší „morphing“ tokenů – to, že token se z cenného papíru stane komoditou. V EU je token buď utility token, nebo cenný papír (který MiCA neřeší).
Srovnání přístupů – co je pro projekty lepší
Každý přístup má svoje výhody a nevýhody.
USA teď nabízí víc flexibility. Clarity Act dává projektům cestu, jak se vyhnout regulaci SEC, když se stanou dostatečně decentralizovanými. Zákony jdou ve směru, který by mohl přilákat víc projektů na americký trh. Navíc je tam teď víc politické shody, než se kdy dřív zdálo.
Ale pořád je tam ten základní problém – tokeny pořád nejsou akcie. A to bolí. Investoři se v roce 2025 přesvědčili, že když projekt získá akvizici, tokeny můžou zůstat úplně bezcenné.
Evropa má výhodu v jednotnosti – jedno pravidlo pro celej blok. Což je pro projekty výhoda – když splníte MiCA, můžete fungovat ve všech 27 zemích EU. Ale MiCA je víc restriktivní v tom, že pořád vyžaduje schválení whitepaperu a neuznává koncept „morphingu“ tokenů.
Co to znamená pro tokenomiku
Regulace ovlivňuje prakticky každý aspekt tokenomiky:
Distribuce tokenů – v USA vám Clarity Act umožňuje mít širší distribuci bez rizika, že vás SEC zažaluje. V EU musíte mít všechny distribuce popsané ve whitepaperu.
Vesting a lockupy – v USA se teď očekává, že projekty s krátkým vestingem a velkým podílem týmu budou víc sledované. V EU na to míří přímo whitepaper.
Governance – v USA je jasnější, že governance tokeny bez ekonomických práv můžou být komoditami. V EU se pořád řeší, kam governance patří.
Ekonomické pobídky – tady je to nejdůležitější. Tokeny, které nesou nějakou ekonomickou hodnotu (dividendy, podíl na poplatcích), jsou v USA automaticky cenným papírem. V EU taky, ale tamní režim to řeší skrz whitepaper, ne skrz soudy.
A pak je tu ten velkej problém, který regulace nevyřešila – tokeny nemají stejná práva jako akcie. Držitel tokenu nemá nárok na informace, nemá právo na podíl při akvizici a nemá žádnou právní ochranu proti insider tradingu od týmu.
Jak se v tom vyznat
Pro projekty to dneska znamená, že musejí pečlivě zvažovat, kde se usadí. V USA můžou využít víc flexibility, ale musejí počítat s tím, že jejich token nebude mít stejná práva jako akcie. V EU mají jasnější pravidla, ale míň flexibility.
Pro investory to znamená jedno – klíčový je whitepaper a právní struktura. Když projekt sídlí v USA a má jasně definovaný token jako komoditu, je to bezpečnější. Když má token ekonomická práva, je to v USA riskantní, ale v EU to jde skrz whitepaper.
V každým případě platí: dokud token nebude mít stejná práva jako akcie, pořád v něm bude větší riziko, než si většina investorů uvědomuje. Ať už je regulovaný v USA nebo v EU.